Copak politické kariéře nebrání už vůbec nic?

pátek 6. leden 2012 22:15

Kdyby se lustrace zpřísnily natolik, že by z veřejných funkcí museli odejít všichni bývalí členové KSČ, divili bychom se, jak by řady politiků prořídly. Přestože tak daleko jít nechci, občas se musím ptát, jestli jsme hranici tolerance k minulým prohřeškům nenastavili až příliš měkce.

Úvodem chci zdůraznit jedno. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale pro mě není komunista jako komunista. Co jsem četla a slyšela, i když osobně nezažila, tak po válce do partaje vstoupila řada lidí z upřímného přesvědčení a v šedesátých letech zase z upřímného zájmu o obrodu. Spousta z nich na svou naivitu později tvrdě doplatila a ani po roce 1989 se - vědomi si svého škraloupu - do funkcí příliš nehrnuli (viz třeba Pavel Kohout). A pokud se hrnuli, tak dnes už jsou dávno v důchodovém věku, čili o nich můj článek není.

Ale pak jsou tu ti druzí, kteří do KSČ vstoupili v letech sedmdesátých a osmdesátých, a o těch už mohu psát jako pamětník. Pravda, i oni to tenkrát mysleli upřímně (jak nevzpomenout na Standu?), ale jenom pro sebe. A pokud nešlo zrovna o pomocné dělníky, tak moc dobře věděli, do jakého bahna to lezou. No a právě s těmito exkomunisty dnes máme tu čest potkávat se v nejrůznějších veřejných funkcích. Do strany se cpali často ještě za studií s vidinou rychlé a snadné kariéry a dnes nám chtějí namlouvat, že šlo o mladické poblouznění a jejich úmysly byly čisté jak sníh. Myslím si o tom své, ale komentovat to nebudu. Síto naší demokracie má bohužel tak velká oka, že jimi proklouzli i lidé s daleko barvitější minulostí, a já chci psát o jednom z nich.

Tento člověk přibližně v době, kdy vznikla Charta 77, nastoupil na Filozofickou fakultu Státní univerzity v Kyjevě jako student oboru učitelství filozofie a sociálních věd. Tak to uvádí ve svém životopise, ale pamětníci dobře vědí, že tehdy se studovala jediná filozofie, marxismus-leninismus, a jen ti nejkovanější ji studovali přímo v Sovětském svazu. Jeho další životní dráha je na oficiálních stránkách úřadu, kde zastává vedoucí funkci, shrnuta do lakonického „prošel několika zaměstnáními“.

Škoda, že je životopis tak stručný, protože spoustu voličů by určitě zaujalo také jeho pedagogické působení na ústavu marxismu-leninismu Filozofické fakulty brněnské univerzity, kde vyučoval mimo jiné vědecký komunismus. Přestože se o dané životní etapě asi moc šířit nechce, narazila jsem na internetu na jeho odpověď člověku, který o této skutečnosti informoval. V odpovědi uvádí, že tam rozhodně nebyl žádnou kádrovou rezervou a naopak byl pro svůj  přístup tehdejším nadřízeným trnem v oku. A dodává, cituji: „Myslím, že jen liberální a tolerantní atmosféra tehdejší brněnské „fildy“, která převažovala mezi jejími studenty i učiteli, pomohla tomu, že mne nevyhodili. I když mi toto první, nejkratší mé zaměstnání dělá kaňku v životopisu u dnešních „kádrováků“, jsem moc rád, že jsem prožil nezapomenutelnou atmosféru předrevoluční a revoluční filosofické fakulty.“

Protože jsem tehdy i já byla jedním ze studentů „fildy“, ráda potvrzuji, že atmosféra byla opravdu nezapomenutelná. Ale rozhodně k ní nepřispěl tento vyučující vědeckého komunismu, který byl pro studenty postrachem. Od počátku demonstrací na jeho semináře už nikdo nechodil, takže onu nezapomenutelnou atmosféru si zřejmě užíval jen v rámci ústavu marxismu-leninismu, jehož „liberálnost a tolerantnost“ byly skutečně proslulé, vždyť zde působil třeba Miroslav Grebeníček.

Ale pojďme dál. Jako vyučující vědeckého komunismu tento pán po  roce 1989 už neměl uplatnění, a tak  posléze našel nové životní poslání coby vychovatel tělesně postižené mládeže, což byla možná jedna z mála prací, v níž se svou minulostí nemusel přímo k lopatě. Nechci to nijak zlehčovat, jistě zde dělal velmi náročnou a záslužnou práci. A dělal ji dokonce tak dobře, že se stal vedoucím úseku výchovy učňovské a středoškolské mládeže. Pak se ovšem ukázalo, že politická půda není zase tak horká, jak se původně myslelo, a že jsou i strany, které dychtivě vítají pracovité členy a neptají se jich na minulost. A tak jeho životní dráha vzala prudký obrat. Jaké bylo překvapení někdejších studentů filozofické fakulty, když v roce 1998 po volbách ve „své“ městské části zjistili jméno nového místostarosty...

V této funkci, kterou mimochodem zastává dosud, se zřejmě osvědčil, takže ho strana nominovala ještě do vyššího postu. Od roku 2008 je radním Jihomoravského kraje pro sociální oblast. Může zde uplatnit své zkušenosti z práce v sociálním ústavu. Zprávy o něm jsou veskrze pozitivní – tam otevře nový domov důchodců, onde pronese plamenný projev na podporu zdravotně postižených. K řečnění má profesionální průpravu a k přerozdělování prostředků měl vždycky blízko, takže mu sociální oblast vysloveně sedne. Zřejmě ho pro velký úspěch čeká další slibná kariéra...

A to je zatím konec příběhu. Určitě nejde o výjimečný případ, ale díky osobní zkušenosti je to jediný, který mohu nezprostředkovaně posoudit. A upřímně říkám, že je mi z něj na blití. Můj názor je, že člověk se v jádru příliš nemění a prospěchář zůstane prospěchářem. A chci se vás zeptat: opravdu si myslíte, že ve vedení našich krajů nemáme žádné komunisty? A opravdu je to mrtvá minulost, která dnes už vůbec nikoho nezajímá?

 

Petra Kišová

Petra KišováMilý pane Tomsi,13:5810.1.2012 13:58:36
Mirek TomsMilá autorko, paní Petro,23:559.1.2012 23:55:09
Nemám rád hnůjStBák=hnůj - je to jen exkrement02:109.1.2012 2:10:13
Lída V.Síla pana Hermánka00:459.1.2012 0:45:18
bosorkahm, a možná i milióny00:249.1.2012 0:24:36
Lída V.Je mi to trapné,23:398.1.2012 23:39:13
Viktoria RebensburgerTo J.H.22:248.1.2012 22:24:29
josef hejna...a blábolí a blábolí....11:498.1.2012 11:49:14
Lída V.Pane Hermánku,11:178.1.2012 11:17:49
J.H.Ale já Jane zchd nikoho nepomlouvám10:438.1.2012 10:43:17
VanekMilan Kňažko.10:198.1.2012 10:19:12
jan za chrta dán-pravdoláskařJeště jsem zapomněl dodat k panu J.H.09:558.1.2012 9:55:29
jan za chrta dán-pravdoláskařre: J.H.09:468.1.2012 9:46:58
VanekRe: 17.11.1989 zalezlí na chalupách.09:438.1.2012 9:43:56
J.H.RE: re: J.H.09:208.1.2012 9:20:39

Počet příspěvků: 95, poslední 10.1.2012 13:58:36 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Petra Kišová

Petra Kišová

Zajímavosti, glosy, názory...

Člověk psavý.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy